Kožené měšce, nebo kožené podšívky?

07.02.2026

Tak se jmenoval můj referát přenesený v tomto týdnu na konferenci In Gremio - In Praxi pořádanou Annou Bogumilou Kowalskou. Výstupy z minulých konferencí jsou stabilní součástí mé knihovny, a jsou bohatým zdrojem informací o archeologických usních z pohledu archeologie i konzervace, proto mi účast na této konferenci byla velkou ctí a potěšením. Setkání s odborníky z Polska a Anglie bylo velmi přátelské a živé, a probíhalo v neutuchajícím tempu po celé tři dny. Přednášky na místě byly doplněné o online přenosy od odborníků z Nizozemí a Švýcarska a všechny příspěvky je teď možné zpětně shlédnout na YouTube kanálu Štětínského muzea, včetně následných diskusí (většinou až na konci bloku přednášek). Odkaz na tu mou přednášku přidávám pod tímto textem.

Anotace:

Usňový měšec je jedním ze základních oděvních doplňků středověkého člověka. Přes svou zdánlivou jednoduchost má mnoho variant provedení a podléhá módním i technologickým změnám. Příspěvek sleduje technologické stopy na středověkých měšcích v archeologických pramenech 13. - 15. století. Porovnává české a evropské publikované měšce s originály osobně zkoumanými v Dordrechtském muzeu (Nizozemí). Toto porovnání otevírá možnosti interpretace některých usňových měšců pouze jako podšívek textilních artefaktů. Výzkum zahrnuje experimentální rekonstrukce, analýzu švů, otisků nití a deformací materiálu. Studie upozorňuje na limity standardizovaných zákresů a navrhuje jejich doplnění o technologické řezy. Výsledky se snaží napomoci porozumnění výrobním postupům a funkčním aspektům středověké galanterie.